Krásný den,
co pro Tebe znamená všímavost?
Tuhle otázku jsem na začátku února položila sledujícím na sítích a členům skupiny ZAZDROJUJ SE, NEVYHOŘ.
Dostala jsem různé a všechny krásné odpovědi.
Dnes bych s Tebou chtěla sdílet, jak jsem o všímavosti během února přemýšlela já.
Než se dostaneme k mému sdílení, polož tu otázku nejdřív sama*sám sobě. Nalaď se na ni. Odpověz si.
Mým životem se prolínají základní 3 témata, které neustále rozmotávám, zpracovávám víc a víc, a která mi dávají dost zabrat. Říkám jim svatá trojice. Točí se neustále okolo mě. Věrně. Vzájemně propojeně.
Jedním z témat je otázka SOUNÁLEŽITOSTI / PŘINÁLEŽENÍ.
Kam sahá má paměť, vím, že jsem vyrůstala s bolestnou představou, že nikam nepatřím. Nemám své místo, kmen, komunitu. Nežila jsem s klidnou představou, že mám na zemi místo, o které se mohu opřít, uvolnit, věřit, že je to mé místo, o které z minutu na minutu nepřijdu. Tento pocit a strach zásadně tvaroval mé chování. Neustále jsem se snažila si své místo vydobýt. Nevěřila jsem, že bych mohla mít své místo nastálo, ale doufala jsem, že když se budu dostatečně snažit – budu dost hodná holka, chovat se přesně tak, jak lidé okolo mě oceňují – udržím si svou pozici, co možná nejdéle.
Pocitem sounáležitosti myslím vztahování se k lidem, místům, životu,…
Své téma si postupně rozmotávám. Posouvám. Seznamuji se s jeho dalšími a dalšími tvářemi.
Před delší dobou jsem se s tou hodnou holkou, co tak šikovně nabízela chování, až zapomněla, kým je, rozloučila. Vydala se na cestu hledat jinou sounáležitost. Zbavit se té falešné. Kde potlačuji samu sebe, výměnou za vratký pocit falešného přináležení.
V únoru mi došlo, jak moc mi pomáhá všímavost.
Vím, že to místo, kam patřím, nemůžu najít nikde venku. Potřebuji ho nalézt v sobě. Díky všímavosti se mi pocit sounáležitosti daří PROŽÍT.
Mou ultimátní praxí, skrze kterou dokáži dosytit své síly, je OCEŇOVÁNÍ KRÁSY. Když si VŠÍMÁM krásy okolo sebe, vnímám ji, PROŽÍVÁM ji, cítím se neskutečně šťastná.
Teprve v posledních dnech mi došlo, že z tohoto pocitu radosti dokáži vytvořit také pocit sounáležitosti. Protože když dokáži vnímat krásu okolo sebe, vnímám krásu života a cítím, že v něm mám své neodmyslitelné místo. Nemám slova, abych popsala, jak moc silný je to pro mě pocit. Dokáži Ti jen říct, že skrze všímavost nacházím své místo, po kterém jsem celý život prahla, které jsem se vydala hledat, i když to znamenalo zpřetrhat spoustu dosavadních vazeb.
Všímavost je mi lékem na mou bolestnou zkušenost nesounáležitosti, který mi pomáhá zacelit největší rány a vyrazit hledat další způsoby, jak prožívat a ukotvit, ten pocit, že někam patřím.
Všímavost mě sytí. Objímá. Dává mi poznat smysluplnost života.
Přeji Ti krásný týden plný všímavosti, momentů radosti a prožívání nádherného pocitu, že máš své místo v životě.
S láskou
Réza
