Právě si prohlížíte Čím jdu rychleji, tím jsem menší

Čím jdu rychleji, tím jsem menší

Krásný večer,

dnes Ti přináším úvodní slova knihy Čím jdu rychleji, tím jsem menší od Kjersti Annesdatter Skomsvold (2014).

Kéž Ti přinesou, cokoliv potřebuješ.

S láskou

Réza

Vždycky mě potěšilo, když jsem si něco mohla odškrtnout. Čelenky, zimu, jaro, léto, podzim. Epsilonův pracovní život. Hotovo, vyřízeno. Svoje následky měla moje netrpělivost tenkrát, když mi Epsilon dal k narozeninám orchidej. Nijak zvlášť jsem si orchidej nepřála, nikdy jsem nechápala, co lidi na kytkách mají, nakonec přece stejně zvadnou. Nejvíc jsem si přála, aby šel Epsilon do důchodu.

(…)

K orchideji byl přibalený návod k použití, kde se psalo, že po odkvetu se má seříznout a za šest měsíců že znovu vykvete. Dennodenně jsem ji sledovala, jestli už nehodlá odkvést. Nakonec jsem to nevydržela, lepší to vyřídit rovnou, řekla jsem si a všechny květy jsem ustříhala, zbyly jen dva tenké stonky.

„Co se to tady stalo?“ podivoval se Epsilon, když přišel z práce. „Jinak to nešlo,“ vysvětlovala jsem. „Nechtěla odkvést. Ale neboj, za šest měsíců zase vykvete, na podzim. Kdybych s tím ještě otálela, tak bychom taky mohli čekat až do zimy.“

Ale přišel podzim, po něm zima, jaro a květy nikde, orchidej to nepřežila a k dalším narozeninám jsem dostala dekorační polštářek.